NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ
Platina
Když Španělé začali těžit zlato v Kolumbii, povšimli si zvláštního šedobílého kovu, nacházejícího se ve zlaté rudě. si našla cestu do Evropy a stala se kovem padělatelů a klenotníků. Carské Rusko se pokusilo využít sibiřské „bílé zlato“ k ražbě oběživa ale platina zůstala nadále pouze průmyslovým kovem a až od 70. let 20. století se začala využívat pro ražbu pamětních a investičních mincí.
, kov padělatelů
Původní obyvatelé Jižní Ameriky používali platinu smíchanou se zlatem k výrobě ozdob a předmětů dávno před španělskou kolonizací. V Andách se nacházela bohatá naleziště různých kovů a minerálů. Nejdůležitějším nalezištěm platiny bylo území Chocó v Pacifické Kolumbii, malá naleziště byla i na jihu Kolumbie a na severu Ekvádoru. Pro Španěly byl neznámý kov, označovaný jako „platina del Pinto,“ tedy „malé stříbro řeky Pinto“ (v píscích této řeky se platina hojně nacházela), pouhou komplikací při těžbě zlata a neměli pro něj další v yužití.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
42 KREJCAR Z ROKU 1623 Kiprová mince císaře Ferdinanda II.
Celá doba vlády Ferdinanda II. (1619-1637) byla poznamenána událostmi třicetileté války a to se samozřejmě odrazilo i v intenzivní mincovní produkci.
Ražby císaře Ferdinanda II. proto jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků, zejména v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Po porážce Českých stavů v roce 1620 došlo v zemích Koruny české k výrazným politickým a společenským změnám. Konfiskace majetku tehdy postihla jak šlechtu, tak měšťany, prostě všechny, kdož podpořili stavovské povstání a krále Fridricha Falckého.1 Hlavním úkolem konfiskací bylo upevnění císařské moci za pomoci katolické šlechty a především naplnění státní pokladny trpící neustálým nedostatkem peněz. Počátkem roku 1622 vzniklo v Čechách patnáctičlenné mincovní konsorcium (mincovní rada).2 Díky půjčce šest miliónů zlatých udělil císař Ferdinand II. tomuto konsorciu výhradní právo razit mince v zemích Koruny české a Dolních Rakousech. K tomu získalo konsorcium výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí, nacházejících se na území výše zmíněných zemí, za předem stanovené ceny. Podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Zpočátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU