Jak se dělá mincovna (12) Výroba oběžné mince nejnižších nominálů
Své vzpomínání musím opět posunout hodně zpátky do let středoškolských studií.
Zde se v mé hlavě poprvé objevila myšlenka podívat se do Ameriky.
Navštívit New York a spatřit mrakodrapy a dotknout se Sochy svobody, symbolu svobodného světa. Byl to sen tak neskutečný, že se s postupující normalizací po roce 1969, zcela rozplynul a já jsem na něj úplně zapomněl. Spousta lidí tvrdí, že se jim po čase některé sny zdají znova a nechápou, jak je to možné. Mně se podobná situace rovněž přihodila. Nebylo to však uprostřed blaženého spánku, ale při plném vědomí a pracovním nasazení, během léta 1993.
Veškeré záležitosti kolem haléřových mincí bylo nutné řešit již s přípravou vzniku mincovny v průběhu roku 1992 a v roce1993 byly prakticky vyřešeny. Stačilo k tomu navštěvovat sousední státy – Německo a Rakousko, kde znalost němčiny plně postačuje. Naprosto jiná situace byla u mincí třech nejnižších korunových nominálů. Ty ČNB nechala vyrábět pro měnovou odluku za Atlantickým oceánem v Kanadě. Teritorium pro mě naprosto neznámé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
BANKOVKY V TEPLICÍCH Pozvánka na výstavu
Numismatické výstavy jsou u nás relativně ojedinělou událostí a o těch ryze notafilistických to platí dvojnásob.
Proto když teplické muzeum začalo připravovat výstavu československých bankovek, nemohl u toho chybět ani náš časopis.
Teplické muzeum je známé nejen rozsáhlou sbírkou porcelánu a minerálů, ale také svým numismatickým kabinetem. Ve zdejší malé expozici jsou k nahlédnutí mince od keltského osídlení po vznik Československa. Muzeum dlouhodobě spolupracuje s místní pobočkou České numismatické společnosti, která zde má i svůj přednáškový sál. Na jaro letošního roku poté muzeum pod záštitou PhDr. Lucie Kursové a Mgr. Viktora Kellera připravilo v součinnosti s třemi místními sběrateli výstavu československých papírových platidel.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
