Varianty haléřů Ludvíka Jagellonského
Každý sběratel se dříve nebo později dostane do stavu, kdy každá nová mince, která přibude do jeho sbírky, není nového typu, či varianty.
Proto, aby se vyhnul opakovaným nákupům té samé mince, je časem nucen si vytvořit seznam známých typů, či variant. Pokud je pro jeho sběratelský obor dostupná dostatečná literatura, může se považovat za šťastlivce. Pokud tomu tak není, je nucen různě vyhledávat v dostupných publikacích, časopisech atd. informace, které by mu pomohly orientovat se v dané problematice.
Žel bohu v oblasti středověkého mincovnictví je až na pár světlých výjimek odkázán na různé úryvky z článků atd. Proto jsem se rozhodl pro svou snadnější orientaci v této
problematice, vytvořit seznam dosud známých variant haléřů Ludvíka Jagellonského. Seznam obsahuje cca dvacet penízků, díky čemuž není možné tento dokument považovat za typologii. Jedná se o soupis obrázků, na které jsem narazil v knihách, na webu naší pobočky ČNS pražské groše, či v soukromých sbírkách.
Vyšel jsem z podle mne výborné práce K. Castelina1, přidal Smolíkovy Pražské groše2, Háskové – Chaurovu sbírku3 a Šmerdovy Mince zemí Koruny České4. Dále jsem doplnil fotografie
nových typů, které se nacházejí v soukromých sbírkách. Ke každé minci, je fotografie, případně kresba (pokud nemám fotografii daného typu k dispozici). Pokud neznám prokazatelnou
fotografii dané mince, považuji typ jako neověřený.
Na začátek ještě musím zmínit jednu drobnost. Tou je přiřazení typů podle K. Castelina, protože zde by mohlo dojít k nejasnostem. Pro odkazy jsem použil číslování typů podle
jeho článku v Numismatickém časopise Československém, protože je podrobnější, než jeho číslování v Grossus Pragensis.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.
Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.
Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
