Vzácny pražský groš
Václava II. z nálezu Melčíc-Zemianskeho Lieskového
Počas analýzy jedného z najväčších pokladov grošov Václava II. zo Slovenska, ktorý bol nájdený v roku 1980 v Melčiciach-Zemianskom Lieskovom objavili autori jeden unikátny exemplár tejto mince. Nález pozostával pôvodne z približne 830 mincí, z ktorých bolo 101 pražských grošov Václava II. Zvyšok tvorili viedenské fenigy rakúskych panovníkov vládnucich v rokoch 1251-1330.
Ide o razby od Přemysla Otakara II. (1251-1276) až po Fridricha Pekného (1314-1330). Aj z uvedeného krátkeho popisu je zrejmé, že ide o pomerne zaujímav ý poklad mincí. Jeho prvoradý v ýznam spočíva v tom, že excelentne odráža menového pomery na území dnešného Slovenska v 20-tych rokoch 14. storočia. V tomto období tu patrili medzi dôležité platidlá práve pražské groše a viedenské fenigy. Z toho dôvodu je smutné, že dosiaľ nedošlo k detailnému publikovaniu tohto nálezu. Uvedený nedostatok pravdepodobne nebude možné odstrániť ani v budúcnosti, lebo časť mincí je nenávratne preč. Napriek tomu sa z celkového počtu 101 pražských grošov podarilo analyzovať 38 mincí, medzi ktor ými sa nachádza niekoľko zaujímavých exemplárov.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
