PENĚŽNÍ REFORMA 1953 Státem okradený národ
Po skončení druhé světové války se Československo potýkalo se značnými hospodářskými problémy.
Druhou měnovou reformou se sice podařilo konsolidovat poměry v obou částech republiky, stále však zůstávala nedořešena otázka vázaných vkladů. Ty měl od roku 1947 spravovat Likvidační fond měnový, jehož politika se ale z dlouhodobého pohledu jevila spíše jako sporná a ve svém důsledku narušoval další emisní zásahy do měnové politiky země.
Kola hospodářství se roztáčela jen velmi pozvolna, díky čemuž se stát potýkal i s enormními deficity státního rozpočtu. Například jen v roce 1946 činil schodek 26,2 mld. Kčs, což v té době obnášelo plných 41 % všech státních výdajů. Komunistickým pučem z února 1948 a následným směrováním na Sovětský svaz se země přeorientovala nejen na socialistický systém řízení hospodářství, ale ve svém důsledku se de facto odřízla i od západních zdrojů financování. Vraťme se ale na chvíli zpět do listopadu 1945. Druhá měnová reforma měla za cíl nejen zavedení jediné měny na celém území republiky, ale také snížit množství oběživa. Výměnný kurz byl stanoven v poměru 1:1 do maximální výše 500 Kčs.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9)
Osobní prezentace ve společnosti privilegovaných
Začátek novověku mimo jiné rozšířil pole působnosti řezačů želez. Jejich úkolem už nebyla jen razidla pro mince. Nové objednávky zněly na medaile a také na početní peníze, známky a žetony. Tohle zboží ale nebylo pro každého. Jen jedna část společnosti, ta bohatá a vlivná, začala své postavení uplatňovat novým, vizuálně atraktivním způsobem, v kovu vyraženým jménem a erbem.
Z příšeří kouta jedné chodby pražského Hradu, vedoucí k ložnici císaře Rudolfa, se ozývaly dva tlumené hlasy. „Nemělo by to být těžké, on Rožmberkovi nedůvěřuje. Teď stačí jen pár dobře vybraných drobností a Voka už nic nezachrání.“ Druhý hlas se skepticky zeptal: „Jaké drobnosti máte na mysli?“ Pr vní se zasmál: „Může to být úplná hloupost. Podívejte se, tohle je třeba rožmberský početní peníz. Je na něm napsáno na jedné straně – PETR VOK Z ROŽMBERKA VLADAŘ. Když císaři ukážete jen tohle, ale už ne druhou stranu, na které je pokračování – DOMU ROŽMBERSKÉHO – tak postoupíme o krok dál. Jen musí být ten správný čas. Až našeho pána zase přepadnou jeho démoni a bude ve všech koutech vidět zradu."
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
