PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (10)
Chrám Sv. Sofie v Kyjevě
Pokud se chcete podívat na jednu z nejznámějších památek Ukrajiny, zcela jistě vaše kroky povedou do Kyjeva k Chrámu svaté Sofie, který najdete na Volodymyrskoj ulici. Chrám je nově přestavený do barokního stylu, kde je mnoho umělecky vyvedených věžiček s cibulovitými kupolemi. Tento chrám byl zapsán roku 1990 do Světového dědictví UNESCO. Založil jej velkokníže Jaroslav Moudrý v 11.století a předlohou mu byl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Ukrajina je v ýchodoevropským státem s of iciální měnou zvanou hryvna, česky hřivna a jejím znakem je ₴. Hryvna (гривня) se dělí na 100 kopějek (копійка). Název měny je stejně starý jako samotný chrám a používal se již v Kyjevské Rusi. Odkazuje na hmotnostní jednotku. Kód pro ukrajinskou hryvnu je UAH dle mezinárodní normy ISO 4217. Rozpadem Sovětského svazu se celá řada zemí co nejdříve snažila vymanit od sovětského rublu, na který byly po celá desetiletí zvyklí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.
V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU