MARIÁNSKÝ MOST 5000 Kč 2015
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Mariánského mostu.
Mince s nominální hodnotou 5000 Kč uzavírá cyklus „Mosty“, v němž ČNB od roku 2011 připomněla deset technicky, architektonicky nebo historicky zajímavých mostních staveb na našem území. V prodeji je od 13. října 2015.
Mariánský most v Ústí nad Labem byl otevřen v roce 1998 a je nejmladším z celé série. Jeho smyslem bylo nejen posílení automobilové dopravy dalším spojením obou břehů, ale i vytvoření významné architektonické dominanty města. Za svůj název vděčí protějšímu skalnímu útvar u – Mariánské skále. Soutěže na poslední zlatou minci z cyklu Mosty, kterou vyhlásila Česká národní banka v dubnu 2014, se zúčastnilo 18 výtvarníků, kteří předložili celkem 37 sádrových modelů. Vyhodnocení veřejné soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 24. června 2014 v České národní bance.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
