100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČAS
Pamětní mince 200 Kč 2017 VI
Šestou a poslední pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince ke 100. výročí založení České astronomické společnosti, kterou vydala Česká národní banka 6. prosince 2017 na základě vyhlášky č. 393/2017 Sb.
Několikaleté úsilí skupiny nadšenců vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu vyvrcholilo 8. prosince 1917 založením České astronomické společnost v posluchárně prof. Františka Nušla na Českém polytechnickém ústavu v Praze. Od roku 1920 v ydávala společnost časopis Říše hvězd a postupně vznikaly její pobočky ve větších městech Čech, Morav y, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Po deseti letech se podařilo naplnit i původní cíl a na Petříně byla v roce 1928 otevřena Štefánikova hvězdárna. Členové společnosti však iniciovali stavbu i dalších lidov ých hvězdáren. Česká astronomická společnost podporovala a podporuje pozorování planet a meteorů, popularizuje astronomii v publikacích, sdělovacích prostředcích a na odborných přednáškách. Uděluje několik cen, z nichž nejstarší je cena Františka Nušla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.
Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.
Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností
ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU