100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČSR
10 000 Kč 2018
Česká národní banka přispěla k oslavám 100. výročí založení československého státu mimořádnou emisí zlaté mince o nominální hodnotě 10 000 Kč. Minci si mohou zájemci zakoupit od 23. října.
„Zatímco oslavy 100 let našeho samostatného státu právě vrcholí, z pohledu České národní banky mimořádně významné jubileum – 100. výročí vzniku československé koruny – připadne až na příští rok,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Symbolem oslav se stane druhá největší zlatá mince na světě v nominální hodnotě 100 milionů korun, která bude od února k vidění na unikátní výstavě na Pražském hradě.“ Česká národní banka vypsala v listopadu 2016 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána ke 100. výročí vzniku Československa. Soutěže se účastnilo 26 výtvarníků, kteří předložili celkem 35 sádrových návrhů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 13. června 2017. Odbornými poradci byli doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. z Historického ústavu Akademie věd České republiky
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
