Vzpomínka na Jiřího Harcubu Jedna z jeho posledních realizovaných medailí
V předminulém čísle M&B všechny sběratele československých a českých mincí a medailí překvapila stručná, velmi smutná zpráva, že 26. 7. 2013 ve věku 84 let zemřel světově uznávaný glyptik, sochař a medailér Jiří Harcuba.
Zpráva o to smutnější, že před třemi roky poskytl Jiří Harcuba v plné tvůrčí síle rozhovor pro časopis M&B (č. 4/2010).
Jméno Jiří Harcuba se stalo pojmem uznávaným na celém světě – od Spojených států až po Japonsko. Narodil se 6.12.1928 v Harrachově ve sklářské rodině a ve svém rodišti se v duchu rodinné tradice vyučil rytcem skla. Bylo to v těžkém období válečných let 1942-1945. Po válce absolvoval v letech 1945-1948 Státní odbornou školu sklářskou v Novém Boru u prof. Karla Hrodka. V roce 1948 studoval jako mimořádný posluchač na Pedagogické fakultě Palackého university v Olomouci a odtud přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kterou absolvoval v letech 1949-1954. Studoval zde pod vedením prof. Karla Štipla, u něhož získal v letech 1958-1961 uměleckou aspiranturu. Do roku 1965 pak působil jako lektor v rytecké dílně Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, byl asistentem u prof. Stanislava Libenského. Dva roky, 1965-1966, studijně pobýval v Londýně, kde učil na Royal College of Arts. Doma do roku 1969 vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako asistent a v roce 1970 se habilitoval na docenta. Normalizační režim jej, už jako docenta, uvěznil. Po propuštění pak nesměl u nás doma vyučovat, ale tvořit naštěstí mohl. Od roku 1971 tedy pracoval samostatně a jeho působištěm byla Praha. Ve své tvorbě se často vracel k tradiční práci rytců kovu, věnoval se lité i ražené medaili.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
POKLADY Z VRAKŮ (4)
Sběratelé pokladů
Lodě plné pohádkových pokladů čelící na dlouhých plavbách do exotických zemí hurikánům a pirátům vždy probouzely představivost a fascinovaly veřejnost. Jediným zdrojem mincí pro ty kdo chtěli vlastnit některé z pokladů potopených na mořském dně, byly občasné nálezy mincí vyplavených na plážích. Rozvoj potápění a potápěčské techniky v 50. letech 20. století s sebou přinesl nárůst zájmu o vraky a umožnil vyzvedávání jejich cenného nákladu. Sbírání mincí z vraků má svá specifika a propojuje námořní historii s numismatikou.
Mince z vraků, to nejsou jen španělské reály. Na své si přijdou i sběratelé antických, holandských, indických nebo čínských mincí. Z hlubin byly vyzvednuty dokonce i moderní zlaté investiční mince, ingoty nebo zlatý prach. Své příznivce mají i mince zasazené ve špercích nebo šperky přímo vyráběné ze zlata a stříbra ležícího po staletí na dně moře. Všechny poklady ze slavných vraků nekončí v muzeích. Část z nich náleží nálezcům, tedy za předpokladu, že při hledání a vyzvedávání pokladu dodrželi všechny zákonné podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
