Investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato se stalo pojmem, jenž přispěním ekonomické recese a z ní plynoucí nedůvěry v tištěné peníze zdomácněl i v českém prostředí.
Komoditu, která slouží především k bezpečnému uchování naspořené hodnoty, však nepředstavují pouze slitky. Díky pestré nabídce i estetickému ztvárnění, jsou stále oblíbenější také investiční mince. O těch nejznámějších pojednává náš nový seriál.
Investiční mince jsou vhodné spíše pro drobné a střední střadatele a investory. Kombinují totiž výbornou likviditu, to znamená, že v případě nutnosti nebývá problém s jejich zpětným odprodejem a schopnost koncentrovat vysokou hodnotu za přijatelnou pořizovací cenu. Mince ražené ze zlata jsou navíc osvobozeny od daně z přidané hodnoty, podobně jako slitky ze stejného kovu.
„Zlaté investiční mince renomovaných výrobců jsou známé prakticky po celém světě, proto se dá říct, že představují jakousi alternativní a univerzální měnu,“ poznamenal Pavel Palas ze specializovaného zlatnictví v pražském Obecním domě.
Některé mince jsou raženy z ryzího zlata, jiné obsahují příměsi, jako třeba měď nebo nikl, jež způsobují nejen změnu jejich zabarvení, ale především zvyšují odolnost povrchu proti otěru. Cenu investičních mincí vždy tvoří především skutečný obsah zlata, bez ohledu na poměr přidaných kovů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (17) Dynamika neurozených
S mírným zjednodušením se dá říci, že 19. století patřilo „třetímu stavu“ – měšťanstvu.
V Českých zemích to bylo patrné zejména v druhé polovině století. Příčinou jistého zpoždění, proti jiným evropským zemím, byla nutnost překonat provincializmus, do kterého se Čechy a Morava dostaly v rámci monarchie v předchozím období. Ve změněné společenské atmosféře se měšťanstvo rychle stávalo vůdčí silou národní emancipace. Z českých měšťanských rodů pocházela řada významných osobností české politiky, vědy a kultury. Jen solitérně zde nacházíme zástupce šlechty. Centry této nové společenské dynamiky byla města.
Budějovický krejčí Joachim Schmid v rozpacích převracel v prstech medaili krajinské výstavy otevřené roku 1884. „Pěkná, ano, hlavně ty figury, co ukazují všechna řemesla. I městský znak na druhé straně je jak má být. Ale co ten dvojjazyčný nápis. Nevím, nevím, jestli těm
Čechům nějak moc neustupujeme. Aby se nám to nakonec nevymstilo.“ Medaile ale měla úspěch a mnoho návštěvníků si ji vezlo domů, aby jim i po létech výstavu v Českých Budějovicích připomínala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU