Australské mince na českém internetu.
Australské mince patří k nejoblíbenějším mezi sběrateli celého světa. Na nové adrese www.Au-Mince.cz se s nimi mohou seznámit i zájemci z řad české veřejnosti
Australské mince patří k nejoblíbenějším mezi sběrateli celého světa. Na
nové adrese www.Au-Mince.cz se s nimi mohou seznámit i zájemci z řad
české veřejnosti. Au pomlčka mince cé zet provozuje společnost
Zlaté Mince Numismatika, největší prodejce investičního zlata a
pamětních mincí v Čechách. Zlaté Mince Numismatika je zároveň výhradní
distributor australských mincí ražených v mincovně Perth Mint pro Český
a Slovenský trh.
Zájemci o sbírání australských mincí se zde dozví nové informace
nejen "od pramene" ale navíc česky. Na stránkách se představují nejen
mince ale i jejich autoři, události a zajímavosti, které se k vydávaným
mincím váží a taky mincovna, která je razí.
Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.
Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.
Zlato
Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
