Krteček v aukci Medaile pomáhá postiženým dětem
Praha – Téměř 200 000 korun vynesla dobročinná aukce medailí, které jsou věnovány
památce legendárního českého výtvarníka a režiséra animovaných filmů Zdeňka Milera.
Hlavním předmětem dražby se stala světově unikátní medaile z ryzího zlata s pořadovým
číslem 1. Projekt iniciovala Pražská mincovna a. s., která výtěžek věnovala Nadaci Zdeňka
Milera. Aukce se konala koncem října v prostorách hotelu Kempinski v Praze.
Až na částce 150 000 korun se zastavila dražba pamětní medaile z ryzího zlata, na níž je zobrazen světově proslulý Krteček a jeho pohádkoví kamarádi. Lícní stranu zdobí portrét autora této nesmrtelné postavičky Zdeňka Milera, od jehož skonu uplynul loňského 30. listopadu přesně rok.
Vyvolávací cena tohoto výjimečného kousku o hmotnosti jedné trojské unce (31,1 g) byla pětačtyřicet tisíc korun. Celou emisi ve zlatém provedení přitom představují pouhé dva exempláře! Ten druhý věnovala Pražská mincovna rodině Zdeňka Milera a nebude obchodován.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
