INDIE Problematika katalogizace bankovek
Na území Indie, podobně jako u jiných států Indického poloostrova (Nepál,Pakistán)1 je v platnosti indická rupie
(v hindštině: रुपया, rupayā; angl. rupee), která je rovněž jako zákonná měna (vedle bhútánského ngultrumu) používána v Bhútánu, některých oblastech Nepálu a ve vybraných obchodech ve Velké Británii.
Její kód (ISO 4217) je INR, jako zkratky slouží rovněž iR nebo Re v singuláru a Rs v plurálu, neoficiálně také Indian Rupee se symbolem रू. Název rupie má indická měna společný s měnami několika dalších států v jihoasijském regionu. Jedna rupie se dělí na 100 paisů. Emitentem indických bankovek je Reserve Bank of India (भारतीय रिजरव् बैंक). V Ásámu a Západním Bengálsku ( což jsou vedle dalších spolkové indické státy) je rupie často nazývána taka (bangladéšská taka je měna sousední Bangladéše). Indická rupie není volně směnitelná, její vývoz i dovoz z Indie i do Indie je zakázán. Indické bankovky jsou řazeny mezi tzv. multiemisní, což znamená, že v rámci jedné katalogizace je možné odlišit větší počet bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Češi si koupili celé Braniborsko. Platili zlatem
Braniborsko je dnes jedna ze 16 spolkových zemí Německa, která obklopuje Berlín.
Praha, Barlín - Braniborsko je dnes jedna ze 16 spolkových zemí Německa, která obklopuje Berlín.
Toto historické území v severní části Německa bylo v 6. století osídleno slovanskými kmeny, zejména Havolany (Stodorany) a svazem Luticů. Panovnickou moc zde konsolidoval v l.polovině 12.století havolanský kníže Přibyslav. Později za vlády Askánců (1157 – 1319) se obyvatelstvo Braniborska poněmčilo.
Jako Braniborské markrabství bylo od roku 1157 nezávislým státem. Počátky intenzivních styků Braniborska a Českého státu vznikly v 2.polovině 13.století. Braniborské markrabství bylo spojencem českého krále Přemysla Otakara II. Po té co padl tento český král zabránily braniborské jednotky v obsazení a ovládnutí Českého království Rudolfem Habsburským.
Během expanze Karla IV. na sever bylo Braniborsko 2.10.1373 připojeno k Českému státu.
Karel IV. získal Braniborsko od Otty V. der Faule z rodu Wittesbachů. Zaplatil za něj 500.000 zlatých mincí a odstoupil část České Falce. Téměř 2 tuny zlata, které zde Karel IV. investoval pocházelo z dolů ležících na českém území. České zlato tak významně napomohlo rozvoji českého království. Florény otce Karla IV., českého krále Jana Lucemburského byly vůbec první české zlaté mince a staly se oblíbeným mezinárodním platidlem.
Karel IV. správně přikládal Braniborsku velký význam. Dobře odhadl význam Braniborska jakožto významného geopolitického území, protože později se stalo Braniborsko geopolitickým jádrem Pruska a Německa.
Braniborsko ve svazku Zemí Koruny české setrvalo do roku 1415, kdy je císař Zikmund převedl za 400.000 zlatých jako říšské léno na Hohenzollerny, kteří zde pak vládli až do roku 1918.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU