Výrobní defekty na mincích (3)
V předchozích částech této série o výrobních defektech na mincích byly na stránkách posledních dvou čísel časopisu M&B popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince. Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace, včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Poté byly prezentovány výrobní defekty na mincích vznikající v průběhu prvních dvou základních fází mincovního díla – během fáze přípravné a mincířské. Seznámili jsme se nejen s chybami metalurgických a kovářských operací, ale též s různými chybami ryteckými. Třetí, finální fází, mincovního díla byla fáze pregéřská, během níž probíhala vlastní ražba mincí. Právě četným chybám ražebním je věnována závěrečná III. část tohoto pojednání o výrobních defektech na mincích.
Ražební chyby lze charakterizovat jednak jako chyby vzniklé vlivem nedokonalosti technologického procesu, protože ražba je ve své podstatě tvářecí proces, jednak jako chyby vzniklé v důsledku nepozornosti pregéře nebo jeho pomocníka. Každá z mincí postižených v této fázi mincovního díla nějakým defektem je v podstatě unikátem. Vady vzniklé během ražby jsou nahodilé. Nelze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k opakovanému neúmyslnému zhotovení identického výrobního zmetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
Ze světa kovových známek (11) Hrací známky I.
Ražba hracích známek má v Čechách poměrně dlouhou historii.
Spielmarky či známky
ku hře, jak se nejstarší nazývaly v obou úředních jazycích Českých zemí v období
Rakouska-Uherska, ale nedoznaly u nás tak velkého rozšíření jako v Německu, kde je
razily zejména norimberské ražebny od 19. století v tisících druzích.
Když ve druhé polovině 17. století skončilo počítání na linkách (viz M&B 4/2010, str. 11 ) a přestalo se užívat početních peněz, které ztratily svou původní funkci, jejich výrobci
ještě dlouho dále označovali své ražby jako početní peníze – Rechenpfennige, ačkoliv to byly žetony1 s obrazovými motivy zrcadlícími politickou situaci především v Německu či v zemi, kam směřoval jejich export. Od konce 18. století začali výrobci početních peněz značit své produkty ražené někdy ze stejných razidel, která byla užita u početních peněz, nejprve francouzsky Ietton, Jeton, později i německy Spiel Mark, Spielmarke a Spiel Münze2. V 19. století se špílmarky staly hlavním výrobním sortimentem norimberských ražeben, i když ještě ve druhé polovině tohoto století někteří výrobci patrně z tradice ojediněle některé ražby značili Spiel und Rechenpfennig. Ražbou hracích známek norimberské ražebny pokračovaly v tradici odvíjející se od konce 15. století. Dominantní postavení získala v této oblasti firma Lauer, činná doposud. Od 19. století byly v Německu ražené i speciální hrací známku pro určité karetní hry, jakými byly skat, poker, bridge, Boston či whist. Tento typ hracích známek české provenience není znám.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU