František II./I. Bankovky a papírová platidla
Vládu Františka II. poznamenaly válečné konflikty zejména s Francií, konkrétně dobyvačné výpravy císaře Napoleona Bonaparta. Připomeňme např. prohru Rakouska v bitvě „Tří císařů“.
Když jsou dějiny „bohaté“ na válečné konf likty, je složitá i ekonomická situace v zemi. Rakousko se zmítalo ve válečných konf liktech a ty vysávaly státní pokladnu. Již Marie Terezie se snažila řešit nedostatek peněz, v souvislosti se sedmiletou válkou s Pruskem, zavedením novinky – papírových platidel. První bankovky na našem území byly zavedeny v roce 1762 jako bankocedule (z německého „banco zettel“).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.
Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.
Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
