KLASIFIKACE METALICKÝCH
oblastí bankovek [výběr]
Na začátku našeho rozkladu bude asi dobré připomenout si základní charakteristiku významných ochranných prvků bankovek, mající tzv. metalický charakter. Ten je dán procentním zastoupením kovů, z nichž nejvíce častým je hliníková a bronzová folie.
Pokud se zmíníme obecně o holografii, je potřeba jako první poznámka, že hologram (=holografie) se rozděluje na hologram ražený a hologram klasický. Ražený hologram představuje skutečná kovová folie, která postrádá plasticitu. Klasický hologram využívá odraženého světla jednak pro změnu barevné škály při pohledu na jeho povrch pod různým úhlem a současně umožňuje detekovat plasticitu v šíři dvou až tří vrstev. Ty nemusí být viditelné současně. Nesprávná je úvaha, že takto charakterizovaný klasický hologram je v podstatě kinegram. Také v literatuře se často setkáváme s tvrzením, že kinegram díky nevhodnému popisu může budit dojem, že se jedná v podstatě o hologram. Takovou chybu je možné nalézt i na oficiálních stránkách některých národních bank. Rovněž zmínka o možnosti hologram (obecně) prosvítit není pravdivá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ VÝSTAVY v období národního obrození a pozoruhodná medailová ražba z roku 1836
Počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti – od evropských středověkých tržnic po pražské trhy 10. století navštěvované arabskými kupci.
Většinou představovaly výsledky lidské práce – různé výrobky jako předměty trhu (zatím bez organizovaného uspořádání). Teprve v 18. století se začalo formovat moderní výstavnictví přinášející kulturní a hospodářskou osvětu. Díky rozvoji přírodních a technických věd postupně začínala převládat hromadná výroba s daleko větším hospodářským vlivem.
Do čela pokrokového a vlasteneckého hnutí se u nás stavěli osvícení šlechtici.1 Svými vlasteneckými, osvětovými, hospodářskými a humanitními snahami a skutky povzbuzovali obrození i v oblasti technické. Jedním ze způsobů jak působit na širokou veřejnost v zájmu rozvoje průmyslové výroby bylo pořádání výstav. Od 2. poloviny 18. století začalo docházet k procesu, při němž se z etnických skupin v různých zemích Evropy staly postupně národy. Svoji národní identitu si začali uvědomovat i Češi, kteří začali proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci habsburské monarchie.2 Za první průmyslovou výstavu svého druhu na světě je považována výstava, která se konala v Londýně v letech 1756–1757. Za první průmyslovou výstavu na evropském kontinentu bývá tradičně označována výstava v pražském Klementinu z roku 1791 tehdy nazvaná „Produkten- und Fabrikenkabinet“, na níž své výrobky představilo 150 vystavovatelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.